rok 2010


Vánoční koncert v Boršově
(19. 12. 2010)

Vánoční kocert v Boršově je už naší letitou záležitostí. Letos jsme měli jako hosty pozvanou skupinku mladých lidí z Moravské Třebové, která si říka Za pět pět a boršovské nadějné talenty - tak snad jim to všem hudebně vyjde.

No a co říci závěrem roku...?!
TOŽ ŠŤASTNÉ A VESELÉ... :)












Vánoce ve Vlaardingenu
(9. - 12. prosince 2010)

Holandsko je skvělá země, takže strávit předvánoční čas ve Vlaardingenu bylo pro nás víc než příjemné a doufáme, že pro naše posluchače i kamarády ze spřáteleného sboru taktéž. Zazpívali jsme spolu ještě se dvěma vlaardingenskými sbory a místním dechovým orchestrem na večerním koncertu v kostele. Po cestě domů jsme si střihli jedno pouliční vystoupení; na druhý den jsme zazpívali už téměř tradičně v domově důchodců.
No, ač nebývá v Holandsku tolika sněhu, vánoční atmosféra je všude cítit mnohdy více, než u nás...







Z návštěvy holandského Vlaardingenu...

Rozsvěcování stromečku
(28. 11. 2010)

O první adventní neděli se rozsvěcoval vánoční stromeček na moravskotřebovském náměstí, tak jsme u této příležitosti zazpívali několik vánočních koled, dali si hlt grogu ergo už byla docela zima, přitom mrkli na ohňovou šou a hajdy domů. Do tepla... :)









FOTOfestival 2010
(26. června 2010)
Zahájení fotofestivalu Galerie umělecké fotografie
v Moravské Třebové







Moravskotřebovské arkády 2010
(22. - 23. 5. 2010)

O předposledním májovém víkendu proběhl jubilejní desátý ročník festivalu Moravskotřebovských arkád. Pravda, počasí nebylo dvakrát nakloněno, nicméně to neubralo nic na pohodě celé akce.

Jo, kultura je kultura, ale steak - tak tomu se nedalo nic vytknout... :)



















CUESTA BELLA aneb Děsuplné Hřebečsko
(jaro 2010)

Cuesta Bella, ó jak je hezká, děju plné Hřebečsko
kraj pastvin a medu, na kole jedu
buky a skály, zblízka i dáli
naše krásné Třebovsko


...tak nějak začíná skladba pro filmový dokument Lumíra Moučky o kraji kolem Hřebečska, kde jsme měli tu čast nazpívat průvodní skladbu Cuesta Bella. A nejen to, dokonce tam i hrajem, panečku - to by měli z nás v Hollywoodu radost : )


Několik snímků z natáčení... AKCE! JEDEM!














rok 2009


Vánoční koncerty

(16. a 17. 12. 2009)

Čas radosti, veselosti...
...vánoce jsou opět tady, tak jsme je zpřijemnili nejen sobě, ale doufáme i posluchačům, kteří přišli na vánoční koncerty, kteréžto pořádala moravskotřebovská ZUŠka. Přesto že se trochu "zahýbalo" s programem z důvodů absencí žáku, které skolila chřipka, jak pravil ředitel školy Pavel Vaňkát, tak to neubralo na atmosféře celé dvoudenní akce.

TOŽ ŠŤASTNÉ A VESELÉ, a zase třeba za rok... :)















Adventní koncert
(20. 6. 2009)

Do Brodku u Konice jsme zavítali poprvé a hned nám bylo jasné,
že bude-li příležitost, tak se sem rádi vrátíme. Adventní koncert proběhl v místním kostelíku společně ještě s žáky Základní umělecké školy v Konicích. Bylo vidět, že děti pilně trénovaly a naše vystoupení bylo příjemným zpestřením celého večerního programu.

Jo, v místní hospůdce jsme dostali (po zásluze, asi :)) klobásy a pivko, někteří jen čaj, podle libosti a pak hajdy domů...














Boršovské zpívání
ANEB setkání čtyř sborů

(14. 11. 2009)

Na půllistopadovou sobotu jsme nachystali takové malé, no co malé, větší setkání a posezení čtyř spřátelených sborů - Lanškrounský smíšený sbor , sbor BENDL z České Třebové, CANTUS z Jaroměře a my FERMÁTA coby pořádající sbor. Přesně v pět podle stanoveného itineráře to začalo a za dvě hoďky jsme mohl poslechnout hudbu v žánru od Janáčka až po spirituály a gospely.

Večer pak následovalo ono zmiňované posezení a volná zábava, takže vína, žen a zpěvu bylo až až... To je tak, když se sejde dobrá partia :)










Boršovské zpívání

Otvírání rozhledny Pastýřka
(20. 6. 2009)

Na vrchu Pastvisko nad Moravskou Třebovou se otevřela v sobotu odpoledne rozhledna Pastýřka. Slavnostní otevření doprovodila hudba lesních rohů a stavbě požehnal i vojenský kaplan Petr Šabak. Náš sbor přispěl několika kousky z našeho repertoáru.
Malá technická: rozhledna je vysoká 27 metrů, vyhlídková plošina je o dva metry níže a náš sbor o 5 m dál... :)

Malá ukázka LIVE...





rok 2008


Konec školního roku 2007/2008
(20. 6. 2008)

Konec školního roku je pro učitele asi ten nejlepší okamžik v jejich práci (no, ruku na srdce), a pro nás "ostatní pracující" je to alespoň takové malé sborové zastaveníčko. Stejně jako loni proběhla spářka u Áje...  pěkné počasí, různé pochutiny, napečené buchétky, naložené stejky, opečené prasátko byť postudenu...
Dobře vychlazený Kozel ze sedmého schodu, ten jenom dokresluje večerní pohodu. Jo, možná i ty nahrávky, ale tím Kozlem se to vlastně všechno vysvětluje :)

Tak hurááá na prázdniny!


Záverečná školního roku 07/08

Moravskotřebovské arkády
(24. - 25. 5. 2008)

Osmý ročník Moravskotřebovských arkád proběhl za téměř letního počasí, což se určitě velice kladně projevilo na pohodové atmosfeře celé akce - teda stran přijezdivších sborů.
Pro takový menší přehled, jak to třeba prožil slavičínský sbor Cantare, se můžete mrknout v této minigalerii.


Odpolední posezení v Boršově
(9. 3. 2008)

Boršov je pro nás něco jako "druhá zuška" (teda skoro) - díky aktivitě Pavla Slezáka co by řádného člena Fermáty si takto jen tak zazpíváme u všemožných příležitostech, kterými se Boršov jen hemží. No, a dnes (druhá březnová neděle) to bylo Odpolední posezení, kde kromě nás bylo možno shlédnou témeř hodinové vystoupení místních dětí z mateřské školky a jedny mladé talantované žáčky na klavír ze ZUŠky...

Skvělé!



rok 2007


Vánoce se sborem FERMÁTA
(prosinec 2007)

Závěrečný koncert a vánoční posezení patří do Boršova - nejprve se předvést v kulturním bloku a následně se pak "předvést" v tom bloku nekulturním. Ale vánoce jsou přece svátky klidu a pohody, ne ...?!
"Pár obrázků z akce..."

Konec školního roku 06/07
(22. 6. 2007)

Kdo by se netěšil na konec školního roku... Pro většinu členů našeho sboru, co by dítka školou již odrostlá, to znamená takové malé posezení. Letošní rok se spářka (to bude asi trefnější) konala u altystky Áje, kde bylo mimojiné vyborné, že její stavení je schopno pojmout za mokré varianty vícero lidí, což se nakonec hodilo. Přípravy masa a pitného režimu se ujala rytmická sekce kapely PnB (Proč ne BAND) , no a děvčata ze sboru pak o to ostatní.

Pravda, program večera byl skutečně až kulturní. Nejen zpívání a hudba, ale i třeba promítání obrázků - toho dne se konal v Moravské Třebové FOTO-festival, takže lovci snímků z Polska se na pozvání Mirka Landy přišli podívat, jak nám to zpívá a na oplátku přinesli nějaké snímky, jak jim to fotí. Možná se díky této družbě napřesrok podíváme do Polska, ale jestli je zaujalo sborové zpívání nebo dobře upečené maso či vychlazený Gambrinus, těžko říci...   Posuďte sami

Moravskotřebovské arkády 2007
(19. - 20. 5. 2007)

Letošní arkády byly vskutku velkolepé, nejenže se konaly u příležitosti 750 výročí založení města, ale současně s Arkádami probíhala přehlídka výtvarného umění Výtvarný svět na zámku. Již jen samotná výčetka sborů o něčem svědčí.

D ě t s k é   s b o r y :
Korunky - Moravská Třebová, Mgr. Antonín Havelka
Carmina - Rychnov nad Kněžnou, Mgr. Karel Štrégl
Primavera - Brno, Natalia Zmrzlá
Barvínek - Horní Benešov, Jan Kriwenky
Cantabo - Ostrava-Svinov, Mgr. Jiří Šimáček
Mezissimo - České Meziříčí, Zbyněk Mokrejš
Studánka - Bystřice nad Pernštejnem, Inka Pospíšilová
Rolnička - Praha, Dan Martin Gerych
Sluníčko - Bruntál, Lenka Lebedová
Trallala - Český Těšín, Beáta Brzóska
Zpěváčci - Pardubice, Mgr. Monika Kadlecová
Žabky ze studánky - Anenská Studánka, Mgr. Jan Rybka, Petr Hubálek
Meridies - Rousínov, Eva Polednová, dipl. um.

S m í š e n é    a    k o m o r n í    s b o r y :
Komorní sbor DAJŠ (ženy) - Ostrava-Svinov, Mgr. Jiří Šimáček
Vokální skupina Myšáci - Praha, Dan Martin Gerych
Carmina vocum - Praha, Dragana Novakovic-Vitas
Alikvótní sbor Spektrum - Liberec, Jan Staněk
Komorní sbor Cantus - Jaroměř
Smíšený sbor BENDL - Česká Třebová, Josef Menšík
Pěvecké sdružení Martinů - Třinec, Michal Zátopek
Fermáta - Moravská Třebová, Mgr. Antonín Havelka



Celou akci organizovala ZUŠka, ale FERMÁTA se de facto postarala dejme tomu "o kulturní a duševní stránku" přítomných sborů.
Pár postřehů z akce - fotodokumentace z arkád

Třeba, jak to prožil jaroměřský sbor CANTUS , o tom by mohl barvitě vyprávět jejich sbormistr Pavel Mozek Smékal - CANTUS a Moravskotřebovské arkády


rok 2006


Vánoce se sborem FERMÁTA
(prosinec 2006)

Vánoce jsou pro nás vždy příjemné, nejen co do zpívání či nacvičování vánočního repertoáru. Podíváme se takto do okolních vesnic, kde většinou u příležitostí rozsvěcování stromečku nakoukneme do vánoční přípravy té či oné dědinky. Takto jsme se letos podívali do Mladějova a do Boršova. V moravskotřebovském muzeu jsme naopak ochutnali atmosféru vánočního jarmarku, a někteří nejen atmosféru ale třeba i medovinu. Vyvrcholení vánočního koncertu bylo naše vystoupení v sále ZUŠky, kde jste kromě nás mohli slyšet i komorní sbor Vivo et canto pod vedením Luďka Klimeše.
No, a úplný závěr letošní sezóny patřil již tradičně Boršovu, kde se nejprve v kulturním bloku představily oba sbory, flétnový orchestr Jarka Jarůška a sólově pak zahrál nadějný místní klarinetista Pavel Slezák, jr., a v "nekulturním" bloku se lehce zapařilo - jo, ty nahrávky jsou právě z oné spářky, pravda, kvalita aparátu byla přímo úměrná rozjásanosti sboru. Jak to tam vlastně probíhalo, na to se můžete kouknout v "následujícím odkazu"

Návštěva holandského sboru z Vlaardingenu , Moravská Třebová
(25. - 28.6.2006)

Po loňské návštěvě Vlaardingenu jsme na oplátku pozvali naše hudební kolegy do Moravské Třebové. Program jsme připravili věru pestrý, a to nejen pro samotné účastníky zájezdu, ale i pro veřejnost - jeden večer společný koncert na zámku v Moravské Třebové a na druhý den společný koncert v synagoze v Jevíčku.
A samozřejmě, že i večerní programy byly v hudebním duchu; v pátek jsme měli na zámku společenský večer s orchestrem Fr. Zeleného a v sobotu byl připraven v Boršově country večer s moravskotřebovskou kapelou Proč ne BAND.
Apropó, do Boršova se můžete podívat "okem foťáku" Zdenála Šolce.

Návštěva nedaleké Litomyšle i úzkokolejky v Mladějově určitě přispěla k poznání rázu tohoto kraje "vprostřed" Evropy.



Několik postřehů z akce...




rok 2005


Vlaardingen, Holandsko
(16. - 19.6.2005)


Do holandského Vlaardingenu jsme se podívali opět po roce, tentokrát však na pozvání města u příležitosti Logger festivalu, to je něco jako festival u příležitosti výlovu herinků. To už samo o sobě svědčí, že celý pobyt byl ve znamení námořnického ducha - ti nás po celou dobu jako sbor provázeli a slyšet jejich neustálý hlahol bylo na míle daleko. Po všechny tři dny jsme strávili společně na různých místech města, kde jsme vždy něco zazpívali, ale povětšinou se to "točilo" kolem přístavu či v uličkách města podél kanálu - tam nás v tyto svátky bylo nepočítaně, všude všelijakých hudebníků či muzikantů, stánků a řemeslníků a atmosféra byla jaksepatří...













rok 2004


Bohemia Cantat, Liberec
(27. - 29.8.2004

Bohemia Cantat
Být účasten takové velkolepé akce, jako je Bohemia Cantat, je zcela určitě snem každého amatérského a snad i profesionálního zpěváka. Jako sbor jsme byli v "hromadném" počtu na jeho pátém ročníku v Havlbrodě někdy v roce 1999. Do Liberce jsme jeli tedy už s představou a očekáváním, a tato byla nadmíru překročena. Ono, kde se může dnes člověk, byť jen na chvilku, takto "hudebně" odreagovat ve společnosti, jak koneckonců prohlásil jeden z pořadatelů "...nikdo tu není normální, jen někteří jsou možná normálnější

Střípky z Bohemia Cantát...


červen 2004
Na konci školního roku jsme již tradičně měli malé posezení. Jak to probíhalo, se můžete podívat do Boršova


Moravská Třebová, zámek
(30.5.2004)
Moravskotřebovské arkády se uskutečnily ve městě již potřetí. Tentokráte to proběhlo "pod taktovkou" Zušky. Jako první zpívaly "Korunky" - dětský přípravný sbor, no a pak se vystřídali ještě přátelé z Německa a z Norska. Naše vystoupení bylo až v samotném závěru. Reportoár jsme měli nacvičený již z Holandska, tak se posluchači mohli těšit na něco nového. Snad jsme je nezklamali...


Vlaardingen, Holandsko
(19. - 23.5.2004
Pro tento rok jsme si připravili zcela nový repertoár a v holandském Vlaardigenu proběhla dejme tomu jakási premiéra. Zde jsme byli na pozvání našich kolegů coby partnerského města Moravské Třebové u příležitosti jejich oslav X-ti leté existence sboru. Oslava to byla vskutku jaksepatří a se vším všudy. Jak to probíhalo se můžete podívat v následujícím linku "přímo do Holandska"



Annenská Studánka,
(únor 2004)
Jako "rozjedovou" akci letošního roku lze považovat minikoncert v Annenské Studánce, kde jsme už vystupovali několikrát. S ohledem na pěkné zimní počasí a pěkně situované místo tohoto útulku pro mentálně postižené se zdá na první pohled z fotografie, že se jedná o školní výlet na hory, leč nebylo tomu tak. Atmosféra byla jako vždy skvělá, stejně tak jako čaj, který jsme na zahřátí dostali...



rok 2003


Velké Opatovice
(20.4.2003)
Po celosborové krizi, která se táhla již bratru hrubo od loňského léta (po Arkádách a dá se říct, že vyvrcholila v závěru roku 2002 po vánočních koncertech) se toto hudební těleso jaksi zase poslepovalo a první vystoupení si střihlo ve Velkých Opatovicích s velikonočním repertoárem. Jako generální zkouška se dalo označit vystoupení v tamním pěčovatelském domě a výsledek tak nějak odpovídal místnímu publiku. Napodruhé v kostele to však už bylo (naštěstí) o něčem jiném. I při prořídlých řadách sboru to mělo docela dobrý zvuk. Na závěr jsme chvilku poseděli na místním zámečku, které pro tyto účely pro nás (speciálně) otevřela pí Miková, maminka to naší první sopránistky Kátě.

rok 2002


Moravská Třebová, všude
(17. - 19. května 2002)
Ani ne něco po půl roce (od loňského podzimku) tu máme druhé Moravskotřebovské arkády, tentokrát dokonce se zahraniční účastí - pozvání přijaly sbory z Vlaardingenu a Staufenbergu. Jak to tak chodí, opět byla celá příprava ve znamení chaosu a anarchie , ovšem to nic nemění na faktu, že dopadla zcela podle představ (teda asi) vedení Fermáty. Páteční "předkolo", které proběhlo ve farním kostelem bylo výborným startem na celé víkendové kulturní dění. Děti od Jardy Jarůška nám na začátku vyrazily dech pro sbor jinak už zprofanovanou skladbou Cum de Core, ale na závěr zahrály naopak v celku monstrózním podání všeobecně známý nápěv z filmu Dva roky prázdnin. Komorní Fermáta si zopakovala vystoupení z Jaromeřic a nebylo jim co vytknout - fakt jsou čím dál lepší. Ba dokonce se dá tvrdit (vyjma nedělního koncertu sboru z Ostravy), že to bylo to nejlepší, co jsme mohli během tohoto festivalu slyšet. Celý hudební podvečer, kde se krom toho ještě vystřídalo o něco víc hudebníků byl snad jen lehce zmanipulován místním farářem, kterému snad ani nedošlo, že lidé nepřišli na církevní obřad, ale na koncert. Spláchnout ten start dvěmami pivami v Excalibru bylo snad nejlepším řešením…
Na průběh celé akce můžete nakouknout do "minireportáže"



Jaroměřice
(někdy kolem 2002)
První akce tohoto roku byl výlet do Jaroměřic. Vprostřed týdne jsme se vypravili oblažit našim zpěvem pár tetiček, které měly zrovna cestu kolem, vracaja sa z pola. Alespoň takto to očekával skoro místní rodák Kopčem. Nicméně, tetičky ho překvapily - přišlo jich poněkud více, bez polního nářadí a nejen ty tetičky. Něco málo jsme zazpívali z oprášeného repertoáru a mimojiné měl dnes premiéru i klon Fermáty - oktet, který je zatím bez názvu. Po vystoupení jsme zajeli dolů do dědiny na nějakou mňamku do vyhlášené hospody na návsi. Jídlo bylo vskutku znamenité, už jen kvůli tomuto stálo ten všední odpolední čas obětovat…

Moravská Třebová, náměstí
(22. června 2002)
Celoměstská slavnost - otevírání zrekonstruovaného náměstí. No, a Fermáta přispěla taky svou troškou do mlýna. Nikterak zvláštní přípravy neprobíhaly a pojalo se to vcelku jako odpočinková záležitost. Prostě jsme si dali jen tak odpoledne zcuka v ZUŠce, lehce potrénovali a naběhli na pódium. Dali tři kousky a kulturní akce mohla pokračovat dál až do svého vyvrcholení , večerního koncertu skupiny JoJo Band a v dnešní době nepostradatelného ohňostroje…

Moravská Třebová , muzeum
(26. června 2002)
Letošní ukončení školního roku ZUŠky proběhlo oproti loňsku skoro až sporadicky… žádný velký bigband, eufórie, davové šílenství. Dokonce se dalo říci, že účinkujících bylo více než posluchačů. Inu, když už je během několika dnů toliko kulturních akcí (Moravskotřebovské arkády, otevírání náměstí), tak je hold překulturnováno….



rok 2001


Moravská Třebová, náměstí TGM
(1. ledna 2001)
Před pár dny to byl poslední koncert jednoho tisíciletí a teď naopak zase první koncert nového tisíciletí (jen aby z toho jeden nezblbl !!!). Naše malé minivystoupení na improvizovaném pódiu proběhlo bez jakékoli přípravy jen tak od pasu. Ono v té zimě to bylo vcelku i jedno. Každý se už jen těšil na novoroční ohňostroj, který pravděpodobně přilákal na náměstí tu spoustu lidí. Ale stál skutečně za to; těch ran a smradu po síře, ohňů, světel všelijakých barev a efektů za hudby Vangelise a Jarreho ... no prostě paráda. Zkrátka, je tady zase nový rok.

Opava, Hradec n/Moravicí
(6.-7. dubna 2001)
První větší akce tohoto roku (v podstatě úplně první, když opomineme Novoroční zpěvy) byla víkendová návštěva Opavy na pozvání našich kolegů, sboru Sarabanda. S těmito jsme se seznámili loni na Nechanickém festiválku a jsou to fakt dost dobří borci, minimálně co do zpěvu. Do Opavy jsme to vzali busem v pátek něco málo po druhé odpolední. Celá "skvadra" byla v tomto složení: Soprán: Antlová, Bártová, Dostálová K., Pustinová ml., Kučerová, Pallová, Pustinová st., Jitka Alt: Bakrlíková, Burianová, Čápová, Daulová, Jánská, Moravcová, Vrátilová, Zemanová, Tenor: Havelka, Jarůšek, Slezák, Šesták, Žílka, František Bas: Horčík, Machálek, Smékal, Stepasjuk, Šolc Ubytováni jsme byli na pokojích jedné hotelové školy. Po složení všemožných i nemožných krámů jsme se odebrali přímo na plac - tím placem byla docela pěkná "reduta" někde ve městě. Předcházela menší zkouška a pak to hned začalo. Sarabanda ve svém komorním podáním skutečně předvedla dost dobrý výkon, no a my jsme tradičně sázeli na početní sílu účastníků - dá se však říct, že ostudu jsme si netrhli. Ovšem bylo-li to zásluhou pečlivé přípravy nebo naopak posilněním se medovinou či Portugalským, to nechme hudebním znalcům. Po společném vystoupení byla společná večeře - za tímto účelem jsme se přesunuli do něco jako kaple, která byla přilehlá docela útulné hospůdce. Ovšem v té "kapli" jsme se doslova ztráceli. Po večeři nám zábava nějako uvadla a i když nemaje žádného hudebního nástroje, dali jsme se do zpěvu. Po vyčerpání "sborových" kusů došel na řadu "zbytkový" repertoár, dokonce za doprovodu kastanět. No, včasné rozpuštění tohoto sešn bylo na místě. Někteří pokračovali ve změněném lokále (vrátivší se až nad ránem), jiní naopak na ubytovně a omladina šla spát.
V sobotu ráno nám byl přivezen ke snídani celý pytel rohlíků; k tomu si mohl každý koupit na recepci čaj či kafé, nebo se dojídaly zbytky z domu. Dopoledne jsme stihli krátkou prohlídku města i s výkladem a zastavili jsme se i na předvelikonočním městském rynku. Oběd byl nachystán už v Hradci n/Moravicí. V prostorách tělocvičny kdesi za plentou, sestavené z branky pro házenou, byl připraven pro nás stůl - zkrátka kultura "za pětset", ovšem zelo-knedlo-vepřo stálo zato (mimochodem to "zato" představovalo 60,- Kč). Z důvodu obav nad cenou si omladina oběd raději neobjednala, nicméně musel býti někým zaplacen a proto nějaké dva pytlíky masa ještě zbyly. Dá se pouze předpokládat, že v konečném důsledku skončily v útrobách Klimešových, ovšem to jsou jen nepodložené spekulace. Na večeři už se tedy hned po obědě vybíralo předem (ono vůbec to celé naše stravování bylo nějako záhadné). Po obědě prohlídka zámku a jeho okolí za slunného odpoledne docela bodla - byla to vyložená kochačka. Ovšem za "vyloženou kochačku" bylo možno považovat i naše odpolední vystoupení pro "početné" publikum v místním kině. Celé by se to dalo označit pod souhrnným názvem Odpolední kabaret s Fermátou. Když v půlce představení jsme se rozprchli do publika před halekačkou Limu, limu ... , ono "početné" publikum převážně z Polska se dokonce zvedlo, myslíc si, že už je konec. Ale co, sranda byla. Před návratem domů jsme si dali onu "předplacenou" večeři, teď už skutečně ve stylové restauraci, ještě před tím pár společných fotografií a rovnou domů. Páč se během cesty nic mimořádného nestalo, tak půldruhé hoďky před půlnocí jsme šťastně dorazili.

Moravská Třebová, muzeum
(23. května 2001)
" ... tak za trička !! " - a obchod byl uzavřen. Toto byly asi pohnutky, které nás (a vůbec půl ZUŠky) vedly k účasti na valné hromadě či co. Po našem vystoupení, které zabralo cirka půlhodinku, jsme ještě shlédli módní přehlídku za dost "nadšeného" publika - to snad ani nebyli lidé od fochu. Pár pro nás nachystaných chlebíčků jsme zhltli na schodech vedoucích na galerku a hned domů. Byl to vskutku "kulturní zážitek" !?

Moravské Třebové, zámek
(9. června 2001)
Toliko objektivů po hromadě snad nikdo z Fermáty ještě neviděl - samý Canon, Pentax, Nikon, … no a malý automat Minolta Riva , na kterou bylo pořízeno těchto několik pár fotografií. Něco málo se, dejme tomu k velké radosti přihlížejících, zazpívalo a po čtvrthodince se všichni rozprchli domů - sobota taky teprve začínala.

Moravská Třebová, radnice
(21. června 2001)
Že loni přispěla M.T. celými 9-ti účastníky, tak letos naopak daleko větším počtem. Taky se o to zasloužili pravděpodobně rodiče dětí sboru Korunky, kterých tady bylo požehnaně. Po celé dvě hodiny bylo na radnici slušet jenom hudbu či zpěv - houslový duet, kytarové trio, sólo klavír a bůhví co ještě a v samotném závěru bylo vystoupení již zmíněných Korunek.
A Fermáta ? Přátelé, tak to jste ještě neslyšeli - dejme tomu, že pro "velký" úspěch se všechno hned opakovalo. Taky sbormistr prohlásil, že podruhé jsme vždy lepší! No, byla to vskutku Povedená taškařice.

Moravská Třebová, muzeum
(28. června 2001)
Cirka hodinový pořad pomalu všech dětí ZUŠky ukončoval školní rok 2000/2001. Pravda, loňský BigBand tam nebyl, nicméně s jeho "uměleckým vedoucím" se bylo možno potkat toho času v Moravě, utápíc snad žal či co. Na úvod i na závěr letos trochu netradičně, a to taneční vystoupení předškolních dětí. Fermáta přispěla asi v půli pořadu dvěma skladbami (Bye Bye Blackbird a The Friendship Song). Jinak to vcelku odsejpalo, až na menší miniintervium p. Koláčka, zamýšlícího se na jedné straně nad násilím ve škole a na straně druhé nad nebeskými zákony. Pan Kepler by ho jen doplnil svým třetím zákonem: Poměr čtverce roku příslušné planety k trojmocnině střední vzdálenosti planety od slunce je u všech planet týž

Moravská Třebová, zámek
(29. - 30. září 2001)
Konečně je to tady !!! První (nebo chcete-li, tak "nultý") ročník festivalu jednotlivých sborů, který se odehrál jak jinak než na zámku a podle toho hned dostal pojmenování Moravskotřebovské arkády. Chaos a anarchie provázely přípravy této nebojme se to říct velkolepé akce co do zajištění ubytování, stravování, volného programu či techniky, aby se v konečném důsledku mohl divák kochat poslechem vystoupení jednotlivých sborů, no a v samotném závěru dokonce společným nacvičením Missa brevis od Zdeňka Lukáše. Podle slov očitých a navíc i "věrohodných" svědků jako jsou např. Tonda Evžen Havelka či Zdena Šolc se celá tato víkendová akce náramně podařila.

Jevíčko
(17. listopadu 2001)
V Jevíčku - tam to stálo vždycky za to! A jo, teď taky! Po rozezpěvu jsme někteří zašli do nedaleké hospůdky na frťana, který zacáloval Zdena Šolc, slavíc toho dne už bůhvíkolikáté narozeniny. V kapličce se sešlo poněkud více lidí; účasten byl i samotný mistr, ale jeho tvorbu okomentovalo spíš několik předřečníků - něco v tom smyslu, jak je to na Vysočině nádherné a tak. Po našem "vstupu" jsme se dali do nachystaných chlebíčků a vína (hlavně z obav, aby na nás zbylo) , ale ať si stoupl člověk kamkoliv, všude zavazel. Po necelé půlhodince do autobusu a domů, právě začal sobotní večer …

Jevíčko, kaple
(9. prosince 2001)
Po roce vánoce, vánoce přicházejí … mrazu jak v loni na Nový rok, asi takto začaly letošní vánoce, jenom aby to vydrželo a ještě trochu nasněžilo. Do Jevíčka jsme přijeli s lehce oprášeným repertoárem, co taky furt vymýšlet nového, že? a byli jsme hned z kraje poněkud zaskočeni s početností publika - toliko lidí v té kapličce snad nebylo ani za druhé světové války při náletech. O tu početnou přízeň diváků jsme se dělili ještě s mladým jevíčským talentem Zdeněčkem Heklem, kterýžto tam hrál cosi na housle - byť nevánočně, ale pěkně. Spolu s ním si to tam střihl už vskutku "zasloužilý umělec" Ruda Mánek, bez kterého by snad žádný vánoční koncert od Boskovic až po Pardubice ani nezačal. Po koncertě chvilku na čaj do nedaleké hospůdky (v případě Kopčema původně na grog, ale po menší zmatenosti obsluhujícího personálu, kdy se mu na stole otočil plonkovní čaj a pivo skončil u rumu) a hnedle domů…

Moravská Třebová, Boršov
(21. - 22. prosince 2001)
Letos jsme toho na vánoce oproti loňsku moc nenazpívali - jednou v Jevíčku, pak společně se ZUŠkou v Muzeu a na závěr v Boršově, kde jsme měli v podstatě po koncertě i "rozlučkový večer". V muzeu jsme vystoupení ZUŠky asi v půlce pořadu doplnili několika oprášenými kusy na nikterak valné úrovni co do hudebního projevu, ale o Fermátu tam v podstatě ani nešlo. Děcka měli jako obvykle nacvičené koledy s doprovodem školního orchestru - za zmínku snad jen stojí, že po odchodu p. učitele Konůpky kupodivu všech, že? si vzal toto na starost nový objev roku Tonda Evžen Havelka a docela mu to i šlo. Večer bylo poněkud větší pohoštění pro poněkud menší ansábl v "pětadvacítce", kterou si za tímto účelem reservovala ZUŠka a v lehce rozpačitém začátku večera Fermáty po různých jiných putykách dle aktuální obsazenosti tam nakonec skončili taky. V sobotu bylo poslední vystoupení roku, vánoční koncert v Boršově, kde se po jeho skončení uskutečnil i jakýsi rozlučkový večer Fermáty. V přísálí místního kulturáku se o hudební vložku postaralo torzo country kapely Proč Ne! a o divadelní vložku naopak nově tvořící se divadelní seskupení Jizerére se svým "pečlivě" nacvičeným divadelním zpracováním adaptace pohádky Sněhurka a sedm trpaslíků. Obsazení bylo skutečně hvězdné, posuďte sami: Petr Kopčem Smékal, Tonda Evžen Havelka, Zdena Šolc a další, a v hlavní roli se objevila začínající mladičká sólová zpěvačka sboru Fermáta Káťa Růžičková, která touto premiérovou rolí naprosto debutovala. Na závěr připomeňme, že režie se ujala Ája Moravcová, žádný to nováček na poli divadelní tvorby, čímž byl v podstatě výsledek hry již dopředu předurčen …



rok 2000


Lanškroun ,Osada Obora
(28.-.30.dubna 2000)
První koncert roku 2000 s novým repertoárem, tak to chce pořádné rozcvičení. To proběhlo na jednaapůl denním soustředění v Lanškrouně, které bylo ukončeno koncertem v místním kostele (mimojiné v něm zpívala a velmi si ho pochvalovala i Lucie Bílá). Na tento rok se poněkud změnil repertoár ... Také se posílila řada tenorů, mající tohoto času již 5 (slovy pět) stálých členů. S ohledem na dost dobré počasí zvolila převážná část ansáblu jako dopravní prostředek na místo činu jízdní kolo. Ono místo činu byla osada Obora u lanškrounského rybníku, toho času ovšem bez vody, neb se právě napouštěl. Jako přechodné útočiště nám byly přiděleny přilehlé chatky - ty už samozřejmě čekaly na své letošní zájemce a dle odéru v nich jsme byli asi první jejich obyvatelé. Obsazení bylo zhruba následující: č.1 - sbormistr (mimochodem, přebýval sólo); č2. Šesták, Moravcová,; č.4. Machálek, Burianová; č.5. Žilka, Jarůšek, Horčík; č.6. Smékal, Havelka ...atd. Rozcvičiště jsme měli v místní hudebce přímo u kostela, takže z osady jsme vyrazili na trénink "v plné polní" - po tréninku a malé přestávce rovnou na vystoupení do kostela. Posluchači, sestávající se převážně z rodinných příslušníků ansáblu a několika dobrovolníků z lankšrounského sboru, se v takovém prostoru, jako je lanškrounský kostel, naprosto ztráceli. Nicméně to neubralo na dobré atmosféře celého koncertu. Přesto po zralé úvaze sbormistra jako přídavek nezopakoval plánovou skladbu s doprovodem kytary a varhan "Something ...", asi věděl proč. Co bychom chtěli po prvním vystoupení, že? Za zmínku stojí omylné stravování se většiny v restauraci Slavie na náměstí. Být obsloužen cca po půl hodině "krasavicí" se zalepeným jedním okem a usmolenou zástěrou, tak to je zážitek. Naopak, na kafe se našla pěkná kavárnička hned pod hudebkou, takže město si svou reputaci polepšilo. Po koncertu se večer v osadě lehce "pařilo", žádná velká euforie s načatým večerem. Každý toho měl asi za celý den plné brýle. Někteří se mlčky oddávali alkoholu, jiní se oddávali alkoholu hlučně. Hudební produkci zajišťovala toho večera "nehudebková" část sboru. Jistým zpestřením bylo banjo nové posily tenoru Pepy Žílkového. Hlavní protagonista večera Z.Š. se z nezjistitelných příčin akce vůbec nezúčastnil, byť byl dle očitých svědků toho času v Lanškrouně spatřen. V neděli se takřka po snídani vyrazilo k domovu, opět každý individuálně. V podstatě se dalo říci, že víkend teprve nastal, neboť v pondělí bylo z důvodu svátku volno.

Moravská Třebová, muzeum
(13. června 2000)
"Udržet pětadvacetinu není žádný problém. Já jsem totiž houslista..." - slova Kulturního atašé Moravské Třebové na téma fotografování, která jsme mohli vyslechnout v Třebovské restauraci krátce po ukončení koncertu. Mimo jiné došlo v debatě i na samotného ředitele kulturních služeb a jeho názoru na hudební činnost města, která je mu doslova ukradená a spoustu dalších neméně zajímavých témat. Jinak samotný koncert se nijak zvlášť nevymykal a dal označit jako "standardní situace"

Moravská Třebová , městská radnice
(13.září 2000)
Koncert na městské radnici byl takovou generální zkouškou před odjezdem do Německa. Konal se u příležitosti "Rozvoje Klubu přátel hudby", alespoň tak to pojal její hlavní organizátor Ruda Mánek Při stěhování židlí nahoru do sálu každý nechápavě kroutil hlavou, kdo na tolika židlích bude sedět. Leč naše obavy se ukázaly liché - sál byl vskutku přeplněn. Samotné vystoupení Fermáty po dvou zkouškách , která se ještě dělila o posluchače s Pepou Klíčem a dětským sborem, bylo skutečně dost dobré. Možná se na tom podepsala i prázdninová pauza; nebo chuť opět si zazpívat ?

Staufenberg,Německo
(15. - 19. září 2000)
Je pátek 15. září, čtvrtá hodina ranní něco kolem roku 2000. Kolem autobusu plného dětí netrpělivě přešlapuje hrstka rodičů. Všude očividně panuje chaos a anarchie. "Chybí ještě dva členové výpravy, kde k sakru vězí?!" Vedoucí expedice prohledává s chvějícíma rukama bundu a marně hledá mobilní telefon ...
Tak asi takhle nějak to vypadalo brzy ráno před budovou ZUŠky těsně před odjezdem do německého Staufenbergu, kde jsme hodlali strávit nadcházejících pět dní na jakémsi "koncertním turné". Cesta autobusem byla krácena podle individuálních potřeb jednotlivých jedinců, od spánku až po zpěvy, nebo ještě lépe toliko oblíbeným tématem naší dospívající mládeže - tématem teoretického sexu. Po něco málo opožděném příjezdu jsme byli přiděleni našim přechodným "rodičům". Je až s podivem, jak se tento terminus-technicus záhy ujal. Se slovy " ... naši mají doma velkého psa a tři auta" nebo "... máma udělala na večeřu dobrý guláš" jsme se potkávali každý den. První večer byl na pozvání pana starosty v místním klubu, v jakési zkušebně a malé tělocvičně dohromady. V dobře vybavené zkušebně, kde byl mimojiné i výčep byla podél zdi právě nad ním vystavena celá řada pohárů. Na dotaz, jakou že to hrají vlastně ligu zněla skromná odpověď: "Ty jsou ze sboru." Piva bylo toho večera docela požehnaně; ono urazit dvacet kousků nebyl až zas takový velký problém - bylo čepováno totiž do dvojky. V sobotu ráno jsme se hromadně přesunuli busem do nedalekého Limburgu. Zde jsme byli na pozvání rodáka z Moravské Třebové, pana biskupa Gerharda Pieschla. Tento nás pozval nejen na prohlídku města, ale k radosti všech členů sboru i na oběd. Nejprve nás ovšem jak se patří provedl kostelem, městem a dokonce i svým vlastním bytem na faře. Před farou vlála, dá-li se to tak nazvat, i "zástava" se znakem Moravské Třebové. Uvnitř se mu zazpívalo na jeho přání Aby nás Pán Bůh miloval a odměnou nám byla štamrle slivovice, byť podle některých jedinců pochybné kvality. Poté jsme přešli přes půl města na jinou faru (Priester Seminar) na oběd. Byl vskutku po česku - řízek s bramborem a jako zákusek jablečný závin. Samotný večer byl ve znamení slavnostního koncertu 5-ti sborů. Tento se konal v místní sportovní hale, nebo lépe v městské síni. Hodnotit nějako kvalitativní úroveň po hudební stránce, tak to asi není žádoucí - snad stačí jen dodat, že "lehce fádní" první část koncertu oživily až naše Korunky. Fermáta vystupovala jako poslední a nebojme se to označit jako "vygradovaný" závěr, jak koneckonců uvádí i úterní Allgemeine Zeitung doslovně: "Den Hőhepunkt bildete zum Abschluss Something begleitet von Antonín Havelka (Klavier) und Petr Smékal (Gitarre)". Večer jsme se pak rozšoupli na obdržený příděl stravenek v k tomuto účelu zřízeném bufetě. Hrálo se a zpívalo celý večer. Dokonce se i tančilo - za hudebního doprovodu kytary a klavíru se v rytmu country nacvičovala i Zuzana. Spát se šlo hrubo po půlnoci.
V neděli bylo dopoledne volno. Někteří jedinci, převážně mladší věkové kategorie, využili tento krásné slunný čas k prohlídce Staufenbergu. Ostatní dospávali předchozí den. Odpoledne už v hromadném provedení jsme si prohlédli místní cimburk s rozhledem z jeho věže na celé okolí města. Při zpáteční cestě jsme byli pozváni na malé pohoštění do "Hradního sklípku". Odměna za jejich pohostinnost byla jak jinak, než v podobě notoricky známých skladeb našeho repertoáru. V pět odpoledne nás čekal koncert v Kirchbergském kostele. Bez nějaké větší přípravy či zkoušky jsme se pustili rovnou do akce v bláhové naději, že posluchači budou snad jen farář s kostelníkem. Opak byl pravdou - kostelík byl přímo narván a naše vystoupení opět excelentní, …no dobrá, tak alespoň nadprůměrné. Nedělní večer nebyl nijak organizován, každý toho měl už plné brýle, takže byl tráven různými členy sboru různě. Naše skupinka ji strávila v hospůdce U Cibulky, kde poněkud rozpačitý začátek rozpačitě i skončil. Nuž co: pivo, pizza aj klobásy byly. A jaké!!! Zahrálo se, zazpívalo, dokonce i s doprovodem elek. kytary pana Smékala. Ovšem posluchačem v tu dobu byla už pouze Bettina.
Na pondělí byla naplánována celodenní návštěva města Marburg za účelem utracení všech marek, měl-li je někdo, a malého koncertu v kapli sv. Eleo… v domově důchodců. Ještě před tím po rozdělení se na dvě vskutku turistické skupinky (jednu vedl Jarek Jarůšek, druhou pak Lída Daulová) zhlédli jsme kostel sv. Elisabeth. Co se týče osudu samotného kostela i Elizabeth, tak možno posoudit z úryvků žáků skupinky B: " ... roku 1340 byla postavena zídka", nebo "... roku 1321 ona zemřela", nebo "... roku 1330 byla prohlášená za svatou", či "... bednu omlátili z té druhé strany lumpové, jak tam ležela u silnice" Poté byl volný rozchod po městě. Ještě než jsme se rozešli jsme se mohli na hlavním náměstí pokochat podívanou na místní "orloj" - kohout mávající křídlama za zvuku rozladěné trumpety. Po této scenérii se někteří přímo vrhli po nákupech, jiní vyšlapali kopeček na nejvýše položené místo ve městě - na hrad. Odměnou jim byl krásný rozhled na celé město. "Domů" jsme dojeli v pozdní odpoledne a jen chvilka nás dělila od posledního večera. Tento se uskutečnil v již známe klubovně. Nejprve jsme měli společnou zkoušku, lépe řečeno společné zpívání kánonů pod vedením Uweho. Dost dobré! Večerní volnou zábavu pozdvihlo snad už jen, a teď již oficiální, vystoupení tanečního páro K&P. Naše dorostenkyně se toho večera vyloženě nudily. Piva však bylo jako vždy požehnaně. Něco po druhé zůstala už jen hrstka jedinců, která ještě v pět ráno šla pořizovat noční snímky večerního hradu (ovšem bezúspěšně). Brzké vstávání (pro některé, že?) bylo něco kol osmé. Odjezd byl stanoven na devátou hodinu. Ještě několik posledních společných fotografií na parkovišti a poslední "Auf vídrzín" ukončilo náš pobyt v tomto malebném městečku a kraji. Cesta domů, to jako již skutečně domů, byla krácena promítáním čerstvě pořízeného videozáznamu, u naší omladiny jak jinak, než jejich oblíbeným tématem a večerní pohádkou v podání P.M. Předpokládaný příjezd v deset večer byl stihnut do minuty, ke vší smůle školou povinných účastníků, kteří při pozdějším příjezdu byli ve škole omluveni. Avšak pro nás pracující to nebylo nic platné - hned na druhý den Geradeaus nach Arbeitsblaufen, teda vlastně Rovnou do výrobního procesu.

Moravská Třebová, všude
(28. - 30. října 2000)
"Cantus v Moravské Třebové - tak to tu ještě nebylo!" To je ten správný slogan pro řadu vystoupení jaroměřského sboru Cantus, který jednoho zářijového víkendu hostoval v M.T. na oplátku našeho pobytu v Jaroměři cirka před půlrokem. Původní avízovaná 12-ti členná skupina se zmenšila na ryze komorní 8-mi členný sbor. První vystoupení bylo u příležitosti ukončení dnů německé kultury přímo v muzeu. Samozřejmě, že "zdravé jádro" našeho sboru nechybělo. Poněkud rozpačitě působila "mužská" část, kdy posledním pořad byl koncipován pro dámy, přímo Šance pro dámy. Nicméně, vlastní vystoupení Cantusu, o což asi šlo, bylo dost dobré. Toho večera jsme ještě navštívili Třebovskou, kdy pro tyto účely byl toho času rezervován salónek. Hlavním protagonistou večera byl samozřejmě opět Mozek.
V sobotu bylo na pořadu odpolední vystoupení obou sborů v kapličce v domově důchodců. Ještě předtím si v dopoledním čase členové Cantusu prohledli samotné město Moravská Třebová s "odborným" historickým výkladem. Vystoupení "předskokanů"v podobě Fermáty bylo standardní. Cantus se naopak předvedl se svým novým programem, duchovními písněmi. V závěru vystoupení se rozloučil zpívaje a doslova odpochodujíce ze scény. Publikum ovšem tvořené z "chovanců" výše uvedeného stavu působilo dosti laxně. Večer jsme měli zamluvený guláš v hospodě Na Růžku (nebo taky "U Fibicha") - a upřímně řečeno, nic moc. Zábava kolem deváté večer už naprosto ustala a změna lokálu byla jen pozitivní skutečností. Takže se pokračovalo v Duku-Duku, kde toho času bylo živé vystoupení nějaké avantgardní kapely. Něco po jedné v noci jsme to "zapíchli" - alespoň někteří. To ještě nikdo netušil, že pro některé večer teprve začal. Jen z poslední fotografie je možno usoudit, co se asi onu inkriminovanou noc nebo spíše ráno odehrálo na půdě hudební školy.
V neděli byla mimořádně domluvena účast na mši, kde Cantus zazpíval část svého duchovního programu. Publikum, dá-li se to tak nazvat, daleko předčilo chovance z domova důchodců. Některé tetiny si snad ani nevšimly, že místo obligátní hry na varhany se z chóry ozývá zpěv a po posledním Ámen pana faráře suše odešly. Rozloučili jsme se ještě před polednem s dohodou, že další akce, třetí v pořadí, bude opět v Jaroměři. Tak ať se zadaří!!!

Jevíčko , Židovská kaple
(1. listopadu 2000 )
Po nějakém čase jsme se dostali opět do Jevíčka, do toliko oblíbené židovské kaple, a to u příležitosti otevření výstavy obrazů paní prof. Puškové. Jednalo se spíše o narychlo domluvenou akci, takže na repertoáru jsme měli pár notoricky známých skladeb, a to i z toho důvodu, že chyběli "hlavní tahouni" z basu i tenoru. Nicméně, i když vystoupení bylo koncipováno právě notorický známými skladbami, chybička se vloudila - chlapi, ... bodaj by vás čerti vzali !!! Ale takové fópá k podobným akcím snad i patří. Po pochvalných proslovech a našem vystoupení byla menší recepce, skládající se z vína ne valné chuti a dortu. Rychle jsme shlédli výstavu (mimochodem, stála skutečně zato) a ještě rychleji se vrátili domů. Byť už byl listopad, nebylo počasí zas tak nejhorší a víkend právě začal.

Moravská Třebová , radnice
(13. prosince 2000)
Čas radosti veselosti ..., vánoce jsou opět za dveřmi, byť počasí tomu zatím nenasvědčuje (vypadá to spíše jak o velikonocích) a pro Fermátu po cirka 4-měsíčním tréninku nastal čas sklízet úspěchy na všemožných koncertech a vystoupeních (teda jen aby!!!). První takové "předkolo" pro letošní rok bylo na městské radnici přímo v Moravské Třebové u příležitosti Předvánočního koncertu, kde bylo na programu mimo vystoupení Fermáty ještě něco málo varhanních umělců, smyčcového kvarteta a jednoho klarinetisty. Ani "nepříznivé" datum, tj. třináctého, se nijak neprojevilo na celkovém morálním profilu ansáblu. Projely se převážně cizí (to jako zahraniční) koledy, které byly nacvičeny již loni a tři nové, které přibyly pro letošní rok (mexická, americká a anglická). Ovšem pro "nenacvičenost" byla operativně vynechána z repertoáru tohoto vystoupení koleda americká. Do sboru tohoto času přišli noví členové (Jirka Sova do basu, něco do sopránu a do altu). Taky si na nás čirou náhodou vzpomněl Ruda Manek a přišel "podpořit" basovou sekci. Samotné vystoupení proběhlo bez nějak zvlášť dramatických okolností, které by stály za zmínku, naopak bylo zpestřeno sólovým vystoupením PM a vybraného ženského, pardón, dívčího uskupení.. Ovšem po ukončení "drama" teprve začalo, a to když se začal hledat nějaký volný lokál pro cirka deset žíznivých umělců. V tento čas jsou hospody v M.T. tradičně plné z důvodů neustálých podnikových oslav, i tak se našlo volné místečko, v Excalibru.

Rychnov , kostel
(16. prosince 2000)
Druhým v pořadí letošních vánočních (či předvánočních) koncertů byl koncert v místním kostelíku v Rychnově, malé to vísky nedaleko Moravské Třebové. V pozdní sobotní odpoledne jsme vyrazili autobusem do Rychnova za ne dvakrát přívětivého počasí. Dokonce toho času tuto zimu poprvé chumelilo (není-li to v tomto případě trochu silné slovo) a zdálo se, že se konečně přiblížíme k vánocům i po té "fyzické" stránce. Nácvik jsme měli přímo v kostele a zopakování začátků skladeb na zkoušce se kontinuálně přesunulo přímo do začátku vystoupení, neboť lidé již "zaplnili" kostel a byli v podstatě naší zkoušky přítomni. Samotné vystoupení bylo možno považovat za takové "koncertní dobrodružství", v podstatě nikdo nevěděl, co se bude v danou chvíli dít a jak to pár taktech dopadne ... nicméně to podle slov sbormistra dopadlo jakž takž. Jako menší zpestření se dá považovat snad pouze omylné spuštění doprovodného programu varhan v bigbeatovém rytmu při zkoušce Dymokurských koled nebo doslova "deepbass" ve skladbě Aleluja. Po vystoupení jsme byli na malém pohoštění nebo spíše na čaji na pozvání paní starostky obce. Dospěláci dostali čaj s rumem, omladina čaj bez rumu (na rum bez čaje chyběl hlavní adept sboru ZŠ) a od nového člena sboru Jirky Sovy pak medovinu, no a za chvíli domů. "Zdravé jádro" sboru dohodnotilo vystoupení ještě u piva ve Slávii. Ovšem žádné velké ponocování - na druhý den nás čekalo další vystoupení, vánoční koncert v muzeu.

Moravská Třebová, muzeim
(17. prosince 2000)
Zdá se, že "generální zkouška" v Rychnově se vyplatila. Ono se nás taky v muzeu oproti Rychnovu sešlo požehnaně, takže v pět odpoledně mohlo všechno slavnostně začít. Předtím jsme měli cirka půldruhé hoďky zkoušku, kde původní vize projet jenom začátky se opět zvrhla na celoodzpívání. Nicméně, před pátou byla již dvorana muzea slušně zaplněna a v avízovanou dobu se začalo. Úvodního slova se ujala Lenka Čápová, neboť Zuzka Pustinová st. byla toho času nemocná. Krásné průvodní slovo, ovšem na můj osobní vkus působilo trochu pateticky - místy si člověk připadal spíše jako na pohřbu. Trochu oživení do mluveného slova vnesl až jeden malý posluchač, zřejmě ještě školou nepovinný, kdy pohotově a zcela spontánně zareagoval na řečnickou otázku Lenky stran pořadí skladeb "... a co že to vlastně uslyšíte?" asi takto: "... to teda nevím!" Samotné vystoupení bylo dost dobré, alespoň v porovnání k předchozímu v Rychnově. Na závěr jsme dali Narodil se Kristus Pán, kde se k nám přidal i samotný "nejvyšší". Za zmínku jen stojí, že celý večerní průběh koncertu rušil RM věčným odbíháním do svého improvizovaného "nahrávacího studia." Po koncertě, jak to tak chodí, se vyhledalo nějaké to útočiště. Ono v podstatě moc možností nebylo, poněvadž byla neděle vesměs všude pozavíráno, takže zbyla zase Slávia. Tam to bylo taky "dost dobré", dalo by se to souhrnně označit pod hlavičku Plný pytel zmatků , jen tak namátkově: nošení piva po jednom, plonkovní topinka, hromadění sklenic na stole či zmatky při placení. O zpestření večera se postaral k pobavení i ostatních hostů PM, kterýžto jako alternující číšník odnesl na jídelním lístku coby podnos sklenice a jal se inkasovat u okolních stolů. Restaurace Slavia - to je ta pravá volba !

Moravská Třebová, muzeum
(20. prosince 2000)
Poslední "velkou" akcí tohoto roku byl společný koncert s orchestrem R. Konůpky a s dětským sborem při ZUŠce. Všeobecný zmatek provázel přípravy i samotné vystoupení, ovšem "zasvěcení" to již považují za samozřejmost. Zkouška Fermáty proběhla nahoře vedle knihovničky; během ní došlo ještě k menším personálním změnám v sólech a vše mohlo začít. Na začátku bylo představení dětského sboru - Korunky s Luďkem Klimešem a Milanem Koláčkem a účinkování spousty dalších jiných dětí. Po nastoupení Fermáty měli toho "listaři" plné brýle, protože na pódiu byla tma jako v pytli. Ale vcelku to ještě ušlo, a koneckonců za tyty kiksy mohlo právě špatné osvětlení. Po našem ukončení jsme ještě zůstali na place, navíc se přihrnula drobotina a následovalo společné zpívání s orchestrem. Taky dobré! Náš samotný závěr byl v podání Tiché noci z galerky. Po koncertu byla tradiční návštěva Třebovské restaurace s předčasným odjezdem zaneprázdněného dirigenta, loučícího se se slovy, které jsme vyslechli již loni: "Přátelé, mám toho dnes ještě moc ..." Oproti konci školního roku byly dány do placu od ředitele ZUŠky celé tři flašky fernetu. Tak třikrát na příští rok !!!


Boršov, kulturní dům
(22. prosince 2000)
Transparenty a alegorické vozy - to v historii Fermáty asi ještě nebylo, ale něco podobného v menším na nás čekalo v kulturáku v Boršově. Před rozezpíváním povinně štamprli slivovice (alespoň pro zletilé) a nezdržujeme. Už tak jsme tam přijeli pozdě. Poslední kousek se rozcvičoval za přítomnosti několika posluchačů. Samotné vystoupení bylo podobno spíše kabaretnímu pořadu, ale o to to bylo lepší. Za povšimnutí stojí, že nás také přijel navštívit náš dřívější kolega Mirek Sléha. Po ukončení oficiálního pořadu vypukl pořad neoficiální - ukončení sborového roku 2000. Na tuto část programu byli pozvaní nejlepší z nejlepších hudebníků, country kapela Proč ne. Ještě za zvuků reprodukované hudby DJ Drážky ala Pavla Slezáka se naše dorostenkyně jaly vrhnout na taneční parket a posléze za zvuků živé kapely s migrujícími hudebníky se jala bavit i zbývající část sborového ansáblu. Za pět minut dvanáct byl přistaven autobus a v půl noci domů. Už jen lehce a sporadicky se tato bezvadná akce zakončila v ZUŠce, kde se ještě chvilku "pařilo" za improvizované hry na klavír v podání pana Smékala.

Moravská Třebová, Evang. kostel
(29. prosince 2000)
Úplně poslední letošní, stoletní i tisíciletní koncert Fermáty se uskutečnil v evangelickém kostele v Moravské Třebové (tento byl dodatečně nějak narychlo domluven). Toho času již začal skutečně zimní čas se vším, co k tomu patří; proto byl taky pořízen výjimečně snímek "na sněhu" jakožto důkaz toho, že se jednalo o vánoční koncerty. Po vystoupení, které opět spadalo do "standardní situace", jsme zapadli na chvilku do Excalibru v nezvykle hojném počtu. Na počest oslav Tondových narozenin jsme dokonce spustili Toníček, to jméno ti sluší ... k zcela určitě nemalé radosti samotného oslavence. Byl to důstojný konec letošního "fermáťáckého" roku