Moravskotřebovské arkády 17. až 19. května 2002
... být účasten nějaké "velkolepé" akce v krásný májový podvečer, to stojí vždycky za to. No a zrovna v sobotu 18. května t.r. proběhl jen tak na zámku již druhý ročník Moravskotřebovských arkád. Ty letošní arkády však byly celovíkendovou akcí, nejen onou večerní sobotou. Pozvané sbory to měly totiž poněkud z ruky a přijet jen tak na sobotu by nestálo ani za to...

Pátek 17. května Ani ne něco po půl roce (od loňského podzimku) tu máme druhé Moravskotřebovské arkády, tentokrát dokonce se zahraniční účastí - pozvání přijaly sbory z Vlaardingenu a Staufenbergu. Jak to tak chodí, opět byla celá příprava ve znamení chaosu a anarchie , ovšem to nic nemění na faktu, že dopadla zcela podle představ (teda asi) vedení Fermáty. Páteční "předkolo", které proběhlo ve farním kostelem bylo výborným startem na celé víkendové kulturní dění. Děti od Jardy Jarůška nám na začátku vyrazily dech pro sbor jinak už zprofanovanou skladbou Cum de Core, ale na závěr zahrály naopak v celku monstrózním podání všeobecně známý nápěv z filmu Dva roky prázdnin. Komorní Fermáta si zopakovala vystoupení z Jaromeřic a nebylo jim co vytknout - fakt jsou čím dál lepší. Ba dokonce se dá tvrdit (vyjma nedělního koncertu sboru z Ostravy), že to bylo to nejlepší, co jmse mohli během tohoto festivalu slyšet. Celý hudební podvečer, kde se krom toho ještě vystřídalo o něco víc hudebníků byl snad jen lehce zmanipulován místním farářem, kterému snad ani nedošlo, že lidé nepřišli na církevní obřad, ale na koncert. Spláchnout ten start dvěma pivami v Excalibru bylo snad nejlepším řešením... ... fotogalerie z pátku

Sobota 18. května V sobotu hned z rána se začalo "úředně" v muzeu, kde probíhal jakýsi slavnostní ceremoniál - uvítání sborů starostou města a předání si dárků (češi němcům, holanďani čechům, němci holanďanům … no prostě až se to všechno prostřídalo). Potom následoval volný program; do oběda se každý věnoval podle vlastní chuti. "Návštěvníci" se někam rozprchli a naše skupinka nemající toho času nic na starosti si sedla do Třebovské. Ovšem záhy se tam na terásce sešla pěkná řádka členů sboru ze Staufenbergu a bylo tam tak veselo, že to obsluhu lokálu hostince natolik vzalo, že ze zoufalství před námi (lépe řečeno před němci) zavírali ve zlosti i okna. Na dotaz, zda-li by bylo možno vzíti si na terasu i židle právě z onoho lokálu jen nevraživě kroutili hlavama v záporném smyslu!!! Odpoledne se sbory (krom Fermáty) rozprchly podle programu něco zazpívati do okolních vesnic - Staufenberg v domově pro seniory a Vlaardingen do Anenské Studánky, no a členové Fermáty se mezitím postarali třeba o "květinovou" výzdobu sálu Na Písku, kterou celé odpoledne předtím Ája coby aranžérka sesmolila do skleniček od přesnídávek, jiní naopak o výzdobu pódia (Jirka s Pepou). Prostě bylo toho až až … Na odpolední zkoušku před vystoupením se sešla jen hrstka fermáťáků, která měla toho času fajront, v rychlosti se nazkoušel večerní repertoár a pomalu se blížilo do finále. To vypuklo téměř přesně v sedm večer - vystřídaly se postupně sbory Klíček, Korunky, Fermáta, Vlaardingen a Staufenberg, které po celou dobu slovem provázel Vašek Žáček. Pravda, trochu zlehčeným způsobem, něco jako "... přivítáme přátelé na pódiu Boba. Tak Bobe, co sis pro nás dnes připravil?!" No přátelé, humbuku na dvěapůl hoďky dobře, ale letos (při odhadu "odborné komise") oproti loňsku jsme si ostudu netrhli. Večer se pak všichni účinkující (mimo "mládežnických" sborů) hromadně přesunuli Na Písek, kde byla připravena menší žra…, totiž vlastně raut. Doslova našlapán celý sál i přísálí pak mohli shlédnout třeba taneční vystoupení Karolíny a Pavla, potom "povedenou taškařici" Sněhurka , hosté z Vlaardingenu si připravili taky nějaký program, a pak při hudebním doprovodu jednoho fakt dost dobrého klavíristy z Vlaardingenu jsme si mohli i zatančit. Jen tak mimochodem - onen klavírista byl doprovázen našim houslistou Rudou Mánkem - prostě kde se vzal, tu se vzal… Fotogalerie ze soboty...

Neděle 19. května Poněkud ztěžka se některým vstávalo po sobotním volném večeru. Ale nedělní dopoledne bylo ve znamení volného programu, takže žádné velké násilí. Docela jsme se už těšili na odpolední koncert Pěveckého sboru Ostravské univerzity, který byl od čtyř odpoledne ve dvoraně muzea. Co do hudebního projevu to byla taková pěkná tečka za tím naším festivalem. Kdo je neslyšel "live", muže opravdu jen litovat! Navečer pak byla společná večeře se Staufenberským sborem v Excalibru, neboť "přímořští" už po koncertě vyrazili směrem domů (měli to přece jenom o kousek dál). Ještě chvilku pokecali, zazpívali, popili, poplakali ... a vůbec. Teda byl to dost náročný víkend... ... fotogalerie z neděle